Jdi na obsah Jdi na menu
 


ROZUM A VÍRA

 

Píše se rok 1892 a starší pán pohodlně sedící ve svém kupé si krátí únavnou jízdu vlakem četbou Bible. Vedle něho je mladý student zahloubaný do vědecké odborné literatury, který starému pánovi nevěnuje téměř žádnou pozornost. Po nějaké době přecejen zvedne zrak a povšimne si knihy, kterou jeho soused pozorně čte. Udiveně se zeptá: „Vy snad věříte tomu, co je tam napsáno? Vždyť je to kniha plná bajek a pohádek!“ „Ano“, odpovídá klidně pán. „Ale není to kniha bajek, nýbrž Slovo Boží.“ Student se začíná rozhorlovat: „Měl byste se trochu zabývat naší historií! V době francouzské revoluce, před 100 lety, bylo náboženství demaskováno jako iluze. Jen lidé bez kultury a vzdělání mohou ještě věřit v nějakého Boha!“ „Nuže,“ odpovídá pán, „copak tomu říkají dnešní vědci?“ „Protože za chvilku musím vystoupit, nemám čas, abych vám to podrobně vysvětloval. To by bylo na dlouho. Ale dejte mi, prosím, svou vizitku, abych vám mohl poslat vědeckou literaturu k tomuto tématu. Budete velmi překvapen, až si ji přečtete.“ Starší pán klidně otevírá svoji náprsní tašku a dává mladému muži svoji vizitku. Ten si ji přečte a ve stejném okamžiku ho pojele stud. Najednou se cítí tak hloupě. Se sklopenou hlavou opouští vlak. Na kartičce stálo:

 

Profesor doktor Louis Pasteur

Generální ředitel

Přírodovědeckého výzkumného ústavu

Francouzské národní univerzity

 

Tento velmi vzdělaný muž nepohrdl Božím Slovem jako onen horlivý student, který zjevně ještě nevěděl dost na to, aby mohl vyvozovat patřičné závěry. Sám dr. Louis Pasteur prohlásil:

 

„Trochu vědy nás odděluje od Boha.

Mnoho vědy nás k Němu přivádí blíže.“

 

louispasteurquotes.jpg

 

To jsou slova skutečně moudrého muže, který byl biologem, chemikem, lékařem a jedním z nejvýznamnějších vědců 19. století. Kromě toho založil nové vědecké obory – stereochemii, mikrobiologii a imunologii. Objevil vakcínu proti sněti slezinné a vzteklině.

 

Jeho život ale nebyl nijak jednoduchý. Tři z pěti dětí mu zemřely na tyfus. Člověk s takovým vzděláním a takovými životními zkušenostmi by měl ty nejpádnější důvody nevěřit a víru v Boha odhodit jako nějaký přežitek. On ale nic takového neudělal. Naopak, v řadě debat se otevřeně stavěl proti ateismu šířícímu se po francouzských vysokých školách a prohlašujícímu víru v Boha za nevědeckou. Hodně byl citován jeho údajný výrok:

 

„Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako bretoňský sedlák.

Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.“

 

 

V našem 21. století se lidské poznání hodně rozšířilo a především díky internetu máme přístup k informacím, ke kterým bychom možná jinak přístup neměli. I Bible říká, že v době konce se poznání velmi rozmnoží. Máme možnost hodně znát, i když pro lidský život není až tak důležité vědět mnoho, ale znát to, co je třeba, protože mít spoustu informací ještě nemusí nutně znamenat umět je správně využít. V minulém i předminulém století si lidé také mysleli, že už vědí dost na to, aby mohli křesťanství označit za víru pro nevzdělané prosťáčky. Domnívali se, že víra a vzdělanost se navzájem vylučují. Jestli se však něco opravdu vylučuje, pak je to víra a rozhodnutí nevěřit skrývající se za rouškou vzdělanosti a ohánějící se vědeckými argumenty. Proti něčemu takovému jsou všechny důkazy bezmocné. Jakmile se člověk jednou rozhodne nevěřit, tak ho nepřesvědčí nic. Ale rozum a víra nebyly v rozporu nikdy.

 

A jakou výmluvu máš Ty?

 

 

Pro úplnost doporučuji rubriku VĚDA A VÍRA

a také stránky ROZUMNÁ VÍRA

www.rozumnavira.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář