Jdi na obsah Jdi na menu
 


ISLÁM V EVROPĚ ANEB JAK BÝT SNADNOU OBĚTÍ

 

V posledních letech se stále častěji řeší otázka islamizace Evropy, která se pro mnohé země stává čím dál větší hrozbou. Nový rok byl zahájen dalšími teroristickými útoky, které vyostřily střet civilizací. Při poslechu některých diskuzí na toto téma mě překvapilo, že se ani tolik neřešení hrozba Islámu jako takového, ale naopak podíl viny nás Evropanů, kteří se údajně až příliš málo snažíme o to, aby se u nás potomci muslimských uprchlíků cítili co nejlépe. V tom má být podle některých odborníků jádro problému. Ale je to skutečně tak? Vážně je vina především na naší straně, že jakožto hostitelé nabízíme příliš málo pohostinnosti? Zkusme si položit opačnou otázku: Kolik pohostinnosti by se asi dostalo nám, kdybychom žádali azyl v muslimských zemích? Jak by tam bylo zacházeno s námi, kdybychom se vehementě dožadovali svých práv? To jenom tak na okraj. Skutečnost, že k nám neustále proudí další davy uprchlíků, je sama o sobě dostatečnou odpovědí.

 

Naše západní kultura stojí na křesťanských hodnotách vycházejících z Desatera, což platí i pro naši malinkatou zemičku, a to navzdory tomu, že jsme jedním z nejvíce ateistických států na světě. Dokud jsme se těchto hodnot jako společnost drželi, naše civilizace se nehroutila. Pravdou je, že situace nikdy nebyla ideální a určitý střet zájmů tu byl vždy, ovšem společnost měla pevný základ, který ji držel i v těch nejtěžších dobách. . . a udržel.

 

Jak to však s našimi hodnotami vypadá dnes? Víme, že hodnoty se předávají výchovou doma a ve škole. Učíme ještě své děti základním pilířům naší civilizace, jako je zdravá víra, úcta, vlastenectví, odvaha hájit základní hodnoty – pravdu, svobodu, právo? Ani omylem. Proto se z České republiky pomalu ale jistě stává neživotaschopný stát, který propaguje především Evropskou Unii a její zájmy. Školský zákon doslova uvádí: pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku…“. Co vlastně propaguje tato EU? Například Genderově-homosexuální a jiné vzorce pro „zdravou společnost“. Zkuste jako učitel občanské výchovy říkat studentům pravdu o Registrovaných partnerstvích – totiž, že v posledních letech se jich uzavírá pár desítek (2009 – 203; 2010 – 194; 2011 – 177 atd) oproti desetitisícům normálních sňatků a klást si otázku, že buď je tedy homosexuálů nikoli 4 procenta, ale jen pár promile, nebo homosexuálové žádný Zákon o partnerství nepotřebovali a nepotřebují – a celé to byla jen ideologická kampaň na pokračující ničení přirozených hodnot naší civilizace. Dostanete vyhazov – jako ultrapravicový, xenofobní element.

 

Další věcí, kterou bychom si měli uvědomit, je fakt, že muslimové nejsou křesťané a proti takovým urážkám, které produkuje například časopis  Charlie Hebdo, nebudou zavírat oči a už vůbec ne nyní, kdy je jasně patrné, že už nejde jenom o „humor“, ale vyloženě o provokaci. Každý rozumný člověk přece ví, že jestliže bude dráždit hada bosou nohou, bude s největší pravděpodobností následovat útok. Proč to neví i francouzští karikaturisté? Copak vážně nechápou, že tímto tzv. humorem mohou vyvolat občanskou válku minimálně ve Francii?

 

Sečteno a podtrženo – pečlivě se připravujeme na to, jak být snadnou obětí agresivní a ideologicky pevné jiné civilizace. Pod záminkou tolerance a protože jsme chtěli dokázat sami sobě, že jsme byli vyléčení z choroby rasismu, jsme otevřeli brány 20 milionům muslimů, kteří nám přinesli náboženský extremismus, nedostatek tolerance a kriminalitu.


Bez křesťanských hodnot je naše společnost jako dům bez základů, který snadno spláchne kdejaký příval. Jsme na tento příliv připraveni? Jak a čím mu chceme čelit? Odříkáváním multikulturních pouček? Bible nás varuje: „Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.“ (Ž 127,1) Jestliže Bůh vzdálí svoji ochranou ruku, okamžitě se seběhnou predátoři, kteří nebudou mít slitování. . .


V myšlení některých lidí totiž panuje mylná domněnka, že útěk od Boha a Božích hodnot znamená útěk do svobody. Nemůže snad existovat větší omyl a jak se zdá, brzy se o tom plně přesvědčíme.


Bůh praví: „Drž se celým srdcem mých slov, dbej na mé příkazy a budeš živ.“ (Přísloví 4,4)


„Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.“ (Přísloví 16,7)


 

Evropská společnost zavrhla Boha, proto zůstala bez ochrany. Nyní nebude následovat nekončící mejdan, ale nekončící utrpení. Pyšný kolos jde ke dnu. Každým dnem si znovu a znovu podepisuje rozsudek smrti. Lidové rčení „Pýcha předchází pád“ pochází právě z Bible. Naše jediná naděje je vrátit se zpět k Božím hodnotám, které jsme jako společnost zavrhli a začít podle nich žít. Jedině tak bychom znovu získali Boží moudrost, přízeň a ochranu.

 

Vraťme se zpět k Božím hodnotám!

 


 


Více v rubrikách Islamizace Evropy a Globální sexuální revoluce.


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dějiny Božího lidu

(ZZ, 21. 11. 2015 16:01)

„Až se budou ptát: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, udělal?‘ odpovíš jim: ‚Protože jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizím bohům, proto budete v jiné zemi sloužit cizákům.‘“
‭‭Jeremiáš‬ ‭5:19‬ ‭B21‬‬

beze slov

(mama, 22. 3. 2015 11:16)

video: Jak přemýšlí MUSLIM ŽIJÍCÍ VE ŠVÉDSKU?
https://www.youtube.com/watch?v=4JOuMY7UAP8

video: Islám je mírumilovné náboženství?
https://www.youtube.com/watch?v=_e9b4dyu7Bs#t=18

Re: beze slov

(Hanka, 22. 3. 2015 13:13)

Milá mamo, děkuji Vám za příspěvky! Sice by se mohlo zdát, že v dnešní době a po všech těch událostech je zbytečné lidi varovat a dokazovat jim, že se nejedná o mírumilovné náboženství. Každý to přece musí vidět. Ale, žel, stále ještě existuje spousta lidí, kteří islám hájí a tím vlastně jinými slovy souhlasí se všemi těmi zvěrstvy, které islám páchá. Proto je nezbytné proti němu stále varovat a pořád dokola odkrývat a zveřejňovat záměry islamistů, kteří mají v úmyslu zničit naši evropskou civilizaci, což nám momentálně může připadat absurdní, ale oni toho jsou opravdu schopni a myslí to smrtelně vážně. Je sice nepravděpodobné, že by se jim podařilo ovládnout celou Evropu, ale mohli by napáchat nesmírné škody a vyvolat občanské války. Islám se v žádném případě nesmí podceňovat.

K tomu prvnímu videu mám ale jednu velkou výhradu. Jedná se o nedorozumění, které patrně vzniklo neznalostí překladatele, který snad omylem přeložil, že šířit islám po celém světě je jejich církevní mise a dále, že se nestydí za svoji církev. Islám pochopitelně nepatří mezi církve, to je doufám každému jasné. Slovo ´církev´ vychází z křesťanství, souvisí s křesťanstvím a mělo by se tedy užívat výhradně v souvislosti s křesťanstvím. Užívání tohoto pojmu v souvislosti s jiným náboženstvím, sektou nebo dokonce s islámem je nepřijatelné, protože hlavou církve je Ježíš Kristus.

základ kultury

(mama, 13. 1. 2015 22:19)

článek:
http://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-12-2014/zaklad-kultury-----marie-lesna.html

Re: základ kultury

(Hanka, 14. 1. 2015 17:16)

Děkuji za zajímavý odkaz. Pravdou je, že o demokracii už jsme dávno přišli. Jak je v Základech kultury od paní Marie Lesné správně uvedeno – problém zastupitelského systému moci bude skutečné demokracii vždy bránit. Obzvlášť v dnešní době, kdy o všem rozhoduje EU a její politika zaměřená proti základním pilířům naší společnosti, je to jasně patrné. Na druhou stranu všechny duchovní hodnoty nejsou chvályhodné – viz. Islám, který je jasnou ukázkou toho, jak vypadá víra bez lásky v praxi. V kombinaci s jeho rozšířením v Evropě a rostoucí agresivitou to pro nás do budoucna nevypadá příliš optimisticky. Někdo by mohl namítnout, že i křesťanství má za sebou období, kdy své pravdy šířilo mečem. Avšak, bylo to vážně křesťanství nebo spíše politický boj o trůny, který si křesťanství vypůjčil za svoji zástěrku? Pod křesťanskými zákony Evropa po celá staletí vzkvétala a ani nástupu osvícenství se tento duchovní základ nepodařilo odstranit, leč se o to urputně snažilo. Lidé v sobě po více jak tisíc let měli díky křesťanským hodnotám zakořeněnou schopnost rozlišovat dobro a zlo. Nyní tuto schopnost ztrácí a díky tomu se zlo začalo šířit ve zcela novém rozměru.

V konečném důsledku tedy (a s ohledem na směr, kterým se ubírá současná převážně ateisticko-pověrčivá společnost) můžeme s jistotou konstatovat, že jakékoli duchovní hodnoty jsou lepší než žádné duchovní hodnoty.