Jdi na obsah Jdi na menu
 


TVOJE BUDOUCNOST


Poslední roky přinesly pro lidskou společnost velké změny a zároveň rostoucí pocit nejistoty. Nikdo neví, co má před sebou. Někteří do roku 2013 vstoupili s velkými nadějemi, mnozí však s obavami. V rodině, v práci i mezi sousedy a známými si přejeme hlavně to zdraví a štěstí. Vždyť, kdo by nechtěl být zdravý a šťastný? Pokud nám o tyto věci skutečně jde, měli bychom se zajímat také o to, v čem tajemství šťastného života spočívá. Naše zdraví může záviset na pevnosti jediné mozkové cévky, sotva silné jako vlas. Jestliže hledáme skutečně šťastný a pokojný život, nemůžeme se spokojit se sázkou na budoucnost a utěšovat se, že všechno dobře dopadne. Každý člověk touží po nějakých jistotách, ale problém je v tom, že tento svět nám nenabízí jistoty absolutně v ničem. Co tedy s tím? Možnosti jsou pouze dvě – vsadit na „štěstí“ a doufat, že nějak přežiju, anebo hledat jistotu mimo tento svět. Nejprve se podívejme na první možnost:


Jíst, pít, užívat si


„Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo. Uvažoval o tom a říkal si: ´Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?´ Pak si řekl: ´Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.´Ale Bůh mu řekl: ´Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?´ Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.“ (Lukáš 12, 16 – 21)


Z tohoto podobenství, které vyprávěl Ježíš, je jasně patrné, že sázet na hmotné zabezpečení je velmi nejisté. Myšlenka „užít si“ je jistě velmi lákavá pro každého. Ale co pak? Rozumné by to bylo pouze tehdy, pokud by po smrti nebylo nic. Pak bychom skutečně měli jít a urvat ze života, co se dá. Ale pokud věřím, že je nade mnou Bůh, kterému se budu zodpovídat ze svých činů, pak není možné zůstat v takovém stavu. Nehledě na to, že chamtivost a nenasytnost ještě nikdy nikoho neuspokojily. S jídlem roste chuť – čím víc jíme, tím větší je hlad. Takový člověk nikdy nemá dost. Materialismus je neukojitelný. Navíc s přibývajícím množstvím majetku rostou i obavy, které obzvlášť v dnešní době mají své opodstatnění. Na počátku je tedy touha uspokojit a zabezpečit sebe a svojí rodinu. Na konci pak strach, abych o toto zabezpečení nepřišel(a).


2012-amor-fati.jpg

 

Hledání jistoty


Jistotu mohu obdržet pouze tehdy, jestliže začnu hledat, co je za tím vším. Kdo jsem, proč jsem a jaký smysl má můj život. Všechny tyto otázky mě dovedou k Bohu, který je Původcem a Tvůrcem veškerého bytí. Jaký je tento Bůh a co ode mně žádá, najdu v Bibli. Je to Bůh milující a spravedlivý. Jako spravedlivý trestá každý hřích a jako milující volá k pokání a nabízí jedinou možnost záchrany před spravedlivým trestem – svého Syna Ježíše Krista:


„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ (Jan 3,16 - 21)


Boží láska je tak široká, že zahrnuje úplně všechny – svět. Avšak pouze ten, kdo přijme nabídku Boží záchrany, která je v Jeho Synu Ježíši Kristu, bude zachráněn před spravedlivým Božím soudem.


„A nyní vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat“ - vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí! Raději byste měli říkat: „Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono.“ (list Jakubův 4,13 – 15)


Poznat Boha a Jeho vůli – to je jediná cesta k pokojnému životu. Ne pro jeden den nebo pro jeden rok, ale pro celý život – přítomný i budoucí. Znát Ježíše jako Spasitele znamená obdržet věčný život a mít pevnou naději, která vydrží, ať se ději cokoliv. Pokud nemáš tento pevný bod, který tě bude držet za všech okolností tvého života, pak nemáš nic. V jediném okamžiku můžeš přijít o všechno. Nebyl(a) bys první a rozhodně ani poslední. Chceš dál sázet na „šťastnou“ kartu? Nebo se odevzdáš Tomu, kdo jediný má moc nad tvým životem i smrtí?

 

francie-np-calais.jpg


 

Tvoje budoucnost nezávisí na štěstí, okolnostech, ani na tvých silách a schopnostech. Tvůj život je zcela závislý na Bohu, ať v Něho věříš nebo ne. Dá-li Bůh, tak budeš žít. A budeš-li hledat Boží vůli, pak tě povede tou nejlepší cestou a tvému srdci dá pokoj, který nikde jinde nenajdeš. To ze srdce přeji všem, kteří čtou tyto řádky.


Hanka


související rubriky:

http://www.kzamysleni.estranky.cz/clanky/portret-syna.html

http://www.kzamysleni.estranky.cz/clanky/jaky-smysl-ma-tvuj-zivot-.html

http://www.kzamysleni.estranky.cz/clanky/postmoderni-doba/touha-po-klidu.html

http://www.kzamysleni.estranky.cz/clanky/postmoderni-doba/osamelost.html

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Laska

(Nikiss, 18. 6. 2015 13:11)

Laska je jako houno. Když na ní tlačíš. Nezbyde ti nic.

Nikola

(Laska, 18. 6. 2015 13:10)

Laska je jako houno. Když na ní tlačiš nezbyte ti nic.

Krásný

(Marek, 20. 3. 2014 11:38)

Krásný článek a pravdivý. Je to ale boj, odevzdat svůj život Pánu a nesnažit se hledat smysl v ,,užívání si,,.

Re: Krásný

(Hanka, 20. 3. 2014 14:15)

Jestliže člověk opravdu myslí na svoji budoucnost a budoucnost svých blízkých, jejichž životy jsou s těmi našimi spjaty, tak si rád sem tam nějaké to povyražení odpustí. Vždyť, ruku na srdce, žádné užívání si nepřináší takovou radost a takový pokoj jako Boží požehnání :-) Navíc, Bůh po nikom přece nevyžaduje asketický život. Nemusíme žít v poušti ani v klášteře, abychom se Mu zalíbili. On sám nás zahrnuje mnohými dobrými dary, kterých můžeme hojně a bez výčitek svědomí užívat. Nastavil nám ale hranice, jejichž překračování přináší neblahé následky pro náš život. Sami se musíme rozhodnout, jestli toto riziko chceme podstupovat.