Dál si lidé většinou myslí že láska je zamilovanost, intenzivní cit k opačnému pohlaví. Právě pro tento chybný názor se může stát to že láska „vyhasne“. Protože emoce není trvanlivá věc. Emoce je věc milá, doprovodná, ale ne určující. Bible lásku představuje jako vytrvalý postoj nesobeckosti, štědrosti, dávání:

1. Jan 4,9  V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život.

1. Jan 3,16  Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry.

Vidíme že láska je něco někomu dát. Něčeho se vzdát. Něco obětovat. Je to především rozhodnutí k tomuto skutku. A jakákoli rozhodnutí by měla být trvanlivá. Ne jen v momentálním poryvu emocí. Ono upřímně, něčeho se vzdávat, nebo za někoho pokládat život – nejspíš moc příjemných a pozitivních emočních poryvů nepřináší, přesto, tohle je láska. Láska určitě není něco říkat a něco jiného dělat. Slova jsou vždycky v souladu se skutky. Láska se v něčem ukazuje, vždycky ji na něčem můžeme vidět. Ta Boží v tom, že Bůh poslal svěho jediného Syna.

Co se týká světa, lidí si dnes hodně pletou lásku se sexem, přitom ona má co do činění především s charakterem:

1. Korintským 13,4  Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

Ať se děje cokoliv, láska vytrvá. Co na to takoví manželé u rozvodového stání? Pokud „to“ nevytrvalo, tak „to“ možná nebyla láska. Protože bible jasně říká, že ať se děje cokoli, láska vydrží a vytrvá. Co bylo vlastně základem takového manželství? Láska – nebo sobectví, sex.. emoční poryv?

Další z mylných představ je, že láska je nasládlé žvatlání, tak široký úsměv jak to jen jde (až nám praskají koutky), jakýsi druh roztomilosti.. a ve všem je cítit úpornost sdělení : „Jsem milý“. A to za každé situace, kdyby mi po tom úsměvu šlapali. :) Ne. Opět platí, že láska je především charakter. Láska se projevuje v projevu charakteru. Pokud potkám takového „milého“ člověka, zajímá mně, opět ne intenzita jeho milého úsměvu, ale prakticky – pomohl mi někdy? Projevil o mně někdy minimální zájem, jinde než např. ve shromáždění strašně milým mačkáním ruky při pozdravu? Samozřejmě, k lásce platí projev soucitu, vřelosti, objetí.. Každý jsme jiný. Někdo objímá každého na potkání, někdo se stydí podat ruku.. opět platí prostě jednoduchá rada – být sám sebou. A to že druhý není stejný není třeba posuzovat – ani se bát jeho odlišného projevu.

Emotivní projevy patří k životu. Slzy, smích, pohlazení, objetí, říct někomu mám tě rád.. Není důved se toho bát. Naopak, je to velmi potřeba. Bůh nás stvořil jako emotivní bytosti, s určitými emočními potřebami. Ovšem, to není láska, to jsou emotivní projevy.

Koloským 3,12 Proto se jako Boží vyvolení, svatí a milovaní oblečte niterným soucitem, laskavostí, pokorou, mírností a trpělivostí (B21)

Niterný soucit a laskavost jsou projevy lásky. Ale niterný soucit je postoj tvého srdce, který se nějak prakticky projeví, ne úporný výraz tváře. Láska se nedá napodobit, nebo se snažit nějak laskavě vypadat. Láska musí tryskat ze srdce a z upřímnosti:

Římanům 12,9 Láska ať je bez přetvářky. Mějte odpor ke zlu, tíhněte k dobru

Já osobně jsem dost intenzivní člověk. Většinou intenzivně vyjádřím jak pozitiva, tak negativa. Občas se mi stane, že někdo projeví obavu abych se vyjadřovala „v lásce“. No, občas je tohle povzbuzení namístě :) ale občas jde spíš o to, že láska není zavírání očí před něčím. Být milujícím člověkem, neznamená usmívat se přes hory přes doly. V tomto mně povzbuzují tyto verše:

Žalmy 119,139  Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova

Matouš 16,23  Ale on se obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“

Jan 2,15  Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel

No myslím že Petr se neodvážil napomenout Ježíše že nemluví „v lásce“ :) Ale praktiky s bičem samozřejmě nedoporučuju :D