VĚDCI PROTI EVOLUCI
17. 6. 2011
"Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně."
Cílem tohoto článku je, aby si lidé uvědomili, že ona evoluce, která je předkládána médii a ve školách jako prokazatelně dokázaná je jen manipulace a nepravdivé tvrzení!
Několik vědeckých citátů k tématu :
Dr.Denton: "Vznikla široce rozšířená iluze, že evoluční teorie byla dokázána již před sto lety a že všechen následující biologický výzkum poskytuje stále rostoucí důkazy pro Darwinovu ideu. Nic není vzdálenějšího pravdě než toto... Jeho teorie, že všechen život na Zemi se vyvinul následkem postupného hromadění náhodných mutací, je stále - jako v době Darwinově - jen vysoce spekulativní hypotézou bez přímé faktické podpory.
Dr. George Wald, nob. cena 1967: "Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, ale to nás vede jen k jednomu dalšímu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů (osobní důvody); a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou." (Amer. biochemik a fyziolog, 1906-1997, Nob.cena za objevy v oblasti primárních fyziol. a chem. pochodů v procesu vidění, spolu se dvěma dalšími vědci).
Prof. Bruno Vollmert, makromolekulární chemik: "Všeobecně rozšířené úvahy o chemické evoluci, která měla předcházet evoluci biologickou, postrádají jakékoliv vědecké opodstatnění."
Dr.Denton, molekulární biolog, Evoluce, teorie v krizi: "Není pochybností, že kdyby molekulární důkazy byly k dispozici o jedno století dříve, idea organické evoluce by nikdy nemohla být přijata."
Pat Shipman: "...nevíme, kdo pochází z koho; víme jen, kdo z koho nepochází..." . "...nemáme vůbec žádné důkazy, odkud pochází Homo a můžeme všechny členy rodu Australopithecus vyřadit z hominidní čeledi." (CRSQ 3/88)
Všechny ty stromy života s jejich větvemi našich předků, to je kupa nesmyslů. (zesnulá Mary Leakey, 12/1996) A+F,9/97 - Přední světová paleoantropoložka a archeoložka.(Impact)
Ernst Kahan: "Je absurdní a absolutně nemyslitelné věřit, že živá buňka vznikla sama od sebe. Avšak věřím tomu přece, protože jinak si to neumím představit."
Biolog, prof. Conklin z university Princenton: "Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně."
Francouzský botanik A. Wigand : "Darwinismus není ani teorií, ale náladou, která uchvátila mysl lidí. Je vědou asi tak, jako je pohádka dějepisem."
Izaac Newton: "Nádherné uspořádání a harmonie vesmíru mohly vzniknout jen podle plánu všemohoucí bytosti. To je a zůstane mým posledním poznatkem."
Prof. N.H.Nilsson (švédský botanik a genetik, 1953 formuloval antidarwinovskou teorii vzniku živočišných druhů): "Není ani možné udělat jen napodobení evoluce z paleobiologických dat. Fosilní materiál je dnes už tak kompletní, že nedostatek přechodných serií nemůže být vysvětlován nedostatečným materiálem. Absence je skutečná a nikdy nebude vyplněna.
Frederic Hoyle: "Současný scénář vzniku života je přibližně stejně pravděpodobný jako pravděpodobnost, že tornádo vířící na smetišti, sestaví letadlo Boeing 747."
Ernstu Chainovi (1906-1979) a dalším dvěma výzkumníkům byla r. 1945 udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii. Chain určil strukturu penicilinu a izoloval účinnou látku. Je považován za jednoho ze zakladatelů oboru zabývajícího se antibiotiky. Pokud jde o Darwinovu teorii evoluce, Chain zjistil, že se jedná jen o "velmi chabý pokus" o vysvětlení původu druhů, na základě tak nekvalitních předpokladů, že ji "lze jen těžko nazvat teorií". A Teorii závislou na náhodných mutacích viděl jako "hypotézu, která není podložena důkazy a není slučitelná se skutečností."B Napsal: "Tyto klasické evoluční teorie jsou hrubými zjednodušeními množství nesmírně složitých a komplikovaných skutečností a udivuje mě, že byly přijímány tak nekriticky, snadno a po tak dlouhou dobu, a že se žádný z tolika vědců nikdy nepostavil na protest."B Chain prohlásil, že "bude spíš věřit na skřítky, než v takovou čirou spekulaci jako je darwinismus."
"Darwin je evolucionisty milován, neboť vědu osvobodil od svěrací kazajky pozorování a otevřel dveře vypravěčům příběhů. Právě toto dalo profesionálním evolucionistům jistotu zaměstnání a možnost procházet se po biologických laboratořích, jako by tam patřili."
David Coppedge, Speaking of Science, Creation Matters, květen/červen 2003
Prof. Werner Arber, molekulární biolog,nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1978
"I ta nejprimitivnější buňka obsahuje několik set různých specifických makromolekul. Jak mohly takové navýsost složité struktury vzniknout, zůstává záhadou. Možnost existence Boha Stvořitele pro mne představuje uspokojivé řešení tohoto problému."
Prof. James Shapiro, biochemik, 1996
"Neexistuje žádná podrobná darwinistická představa ohledně evoluce jakéhokoli základního biochemického či buněčného systému - jen množství přání a spekulací."
Dr. Jeremy Narby, antropolog, 1998
"V průběhu uplynulého desetiletí dospěl vědecký výzkum k bodu, kde narazil na nemožnost, že by se jediná bakterie, která představuje jednotku nezávislého života, jakou známe, bývala mohla vynořit z jakéhosi "prebiotického bujonu"… Jakákoli jistota v této otázce je záležitostí víry."
Collin Patterson, paleontolog Britského muzea, 2005
"Je velmi snadné vymýšlet si příběhy o tom, jak z jedné formy života vznikla druhá… ale takové příběhy nejsou součástí vědy."
Prof. Emil Paleček, molekulární biolog, 2005
To, co žene biologické vědy kupředu, není evolucionismus, ale výsledky experimentálních přístupů, které jsou sice založeny na hypotézách a teoriích, nikoli však na světových názorech… To evolucionisté jsou na tom jinak: stačí jim stále dokola opakovat Velkou pravdu, bez ohledu na to, že se v některých ohledech stále více vzdaluje od nových poznatků molekulární biologie a biochemie.
Dr. Jonathan Wells, molekulární biolog, 2007
"Představa, že složité biologické struktury života vybublaly z prebiotické polévky… je ta nejsterilnější a nejsměšnější představa v historii lidského poznání. Inspirovala všechny zjednodušující jalovosti 20.století."
K závěru malé interwiev:
Acts+Facts, 10/2000/d:
V souvislosti s mapováním lidského genomu poskytl jeden molekulární biolog, pracující na identifikaci geneticky podmíněných chorob, interview americkému časopisu The Ledger, ve státě Virginia. Článek pod názvem The Biologist vyšel 17.února 2000. Tento vědec chtěl zůstat v anonymitě, tazatel se jmenoval George Caylor. Rozhovor začal diskuzí o složitosti lidského genetického kódu.
V souvislosti s mapováním lidského genomu poskytl jeden molekulární biolog, pracující na identifikaci geneticky podmíněných chorob, interview americkému časopisu The Ledger, ve státě Virginia. Článek pod názvem The Biologist vyšel 17.února 2000. Tento vědec chtěl zůstat v anonymitě, tazatel se jmenoval George Caylor. Rozhovor začal diskuzí o složitosti lidského genetického kódu.
Genetik: "Jsem jako takový editor, snažím se najít pravopisné chyby v dokumentu větším než 4 kompletní svazky Encyclopedia Britannica."
Otázka: "Věříte, že se tato informace vyvinula?"
Genetik: "Nikdo, koho znám ve svém oboru, nevěří, že se vyvinula." Byla vytvořena ´géniem nad génii´, a taková informace nemohla být napsána žádným jiným způsobem. Papír a inkoust nenapíší knihu! Na základě toho, co o tom víme, je směšné myslet si něco jiného."
Otázka: "Řekl jste toto někdy při veřejné přednášce nebo napsal jste to někdy veřejně?"
Genetik: "Ne, říkám jen, že se to vyvinulo. Aby mohl být člověk molekulárním biologem, musí se stále držet dvou šíleností. Ta první je věřit v evoluci, když sám pro sebe vidíte pravdu. A to druhé, byla by šílenost říci, že v evoluci nevěříte. Všechny vládní úkoly, výzkumné granty, publikace, významné univerzitní přednášky - vše by se zastavilo. Přišel bych o práci, nebo by mne přesunuli někam na okraj, kde bych si už nemohl slušně vydělávat na živobytí."
Otázka: "Nerad to říkám, ale tohle zní dost intelektuálně nečestně."
Genetik: "Práce, kterou dělám v genetickém výzkumu, je ušlechtilá. Nalezneme léčbu pro mnoho nejhorších lidských chorob. Ale zároveň musíme žít se ´slonem v obýváku´."
Otázka: "S jakým slonem?"
Genetik: "Stvořitelský plán. Je jako slon v obýváku. Všude chodí, zabírá ohromný prostor, hlasitě troubí, strká do nás, převrací věci, žere tuny sena a páchne jako slon. A my přesto musíme přísahat, že tam není!"
Rozlišme tedy vědu, která nám přináší užitek - tedy experimenální...a oddělme ji od vědy historické, která je mnohdy svou povahou spíše filozofií a interpretací podle osobního stanoviska toho kterého vědce..(viz. obrázky, zdroj)
Marpefi http://zivot-nazory.blog.cz/
