Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návštěvní kniha

Zde mi můžete zanechat vzkaz.

Své dotazy a připomínky mi můžete také napsat na adresu:

dotazy.kzamysleni@seznam.cz

 

Hanka

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hanka - Re: Jak se rozhodnout?

pokračování. . .

Ještě bych chtěla dodat jednu věc. V polovině dubna mi zemřel tatínek na rakovinu. Díky tomu, že jsem doma, jsem s ním mohla být každý den až šest hodin. Maminka si tak mohla odpočinout a udělat co potřebovala, protože péče o tátu pro ni byla dost vyčerpávající a o tom, že by šel do nemocnice nikdo z nás nechtěl ani slyšet. Byla jsem tak ráda, že jsem mohla ty poslední měsíce být s ním! Kdybych se večer vrátila uštvaná z práce, asi bych těžko měla sílu běžet ještě za tátou – možná tak na skok. Takhle jsem mohla být s ním až do posledního vydechnutí. Bylo to těžké, ale zároveň i lidské. Když člověk přijde na svět, je oblkopen svými blízkými. Proč by jimi neměl být oblklopen i když odchází? Problém je v tom, že my už na nic nemáme a možná ani nechceme mít čas, tak jsme část nebo dokonce většinu své zodpovědnosti přenesli na učitele, doktory, pečovatelky, vychovatelky, kamarády a média. A pak se ptáme: „Proč? Jak se to mohlo stát? Jak to ten Bůh může dopustit, že moje dítě je úplně zkažený, bere drogy, je závislý na počítačových hrách nebo automatech? Jak je možný, že je tolik opuštěných starých lidí, o které nemá nikdo zájem?“ Alehlavní příčina všech neštěstí je, že rodiče už nemají čas na svoje vlastní děti a ty pak pochopitelně nebudou mít zájem o svoje rodiče.

Takže, moje stanovisko znáš :-) Pokud máš možnost být s dětmi, neváhej. Je to investice na celý život. Z vlastní zkušenosti mohu jen dodat, že nouzi jsme nikdy v ničem neměli. Je to přece Boží vůle, aby se žena starala o rodinu a vychovávala děti tak, aby z nich vyrostli slušní lidé. Ženy, které se honí jako nadmuté kozy a vrací se z práce uštvané, moc šťastné rodiny nemají.

Měj se krásně :-) Hanka

P.S.: Můžeš mi také napsat na mail uvedený nahoře. Mám teď sice hodně omezený přístup na internet, ale budu se snažit odpovídat brzy.

Josef - Marie a Marta Lk10

Zdravím Vás,

můžu Vás poprosit o Váš názor, jaký je podle Vás rozdíl mezi Marií a Martou?

Díky předem za Váš názor.

Josef

Hanka - Re: Marie a Marta Lk10

Milý Josefe,

některým křesťanům připadá trochu nespravedlivé, že právě pracovitá Marta byla Ježíšem pokárána. Vždyť ona jen chtěla obsloužit hosta a postarat se o jeho pohodlí, což bylo pro ženu v době, kdy žil Ježíš, povinností. Marta tedy konala jen svou povinnost a konala ji jako vždy dokonale. Najednou si ale všimla své sestry Marie, jak sedí u Ježíšových nohou, místo aby jí pomáhala. A co víc, Ježíš Marii věnuje více pozornosti než jí, která běhá kolem a stará se, aby bylo vše tak, jak má být. Martu totiž nezajímá, co jí Pán Ježíš přišel sdělit. Je až příliš zaneprázdněná prací – svojí prací. A možná by také ráda slyšela nějaké to uznání:“Ano, Marto, děláš to dobře.“ Místo toho se Ježíš věnuje svým posluchačům, kteří hladoví po Jeho slově a mezi nimi je právě i Marie. Marie ví, že takový host k nim domů nechodí každý týden, a tak správně volí mezi důležitým a nejdůležitějším. Správně rozpoznává, že Ježíš Kristus má slova života a že jedině u Něho najde odpovědi na svoje otázky. Odpovědi, na které ji nikdo jiný odpovědět nedokáže.

Marta se cítí ukřivděná, nedoceněná. . . Mohla by jít za Marií a tiše ji požádat o pomoc. To ale neudělá. Rozhodne se Marii zostudit přímo před Ježíšem. Chce si na ni postěžovat, tak aby to všichni slyšeli a konečně jí – Martě – dali za pravdu. Jako by říkala: „Copak to nikdo nevidí, jak se tady namáhám?!“ Tím Marta dává jasně najevo, jaké motivy stojí za její službou. Jistě ne láska a radost, ale touha se předvést – ukázat, jak je dobrá. Vždyť ona je ta, která koná správně. Ježíš ji ale svojí odpovědí nemile překvapí: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se s mnoha věcmi.” Marta se nestará jen o hosta, ale dělá si starosti také o sebe a o svou roli hospodyně. Host se u ní má cítit dobře a má ji poznat jako dobrou hostitelku. Ráda by se v očích svého hosta osvědčila, zatímco Marie s Ním chce navázat vztah. Naslouchá Mu, protože ví, že právě to je v danou chvíli nejdůležitější a právě proto Ježíš přišel. Určitě nechce svého hosta nechat o hladu, ale nejprve Mu chce popřát sluchu a navázat s Ním důvěrný vztah. Teprve, když někoho dobře známe, můžeme jeho potřeby efektivně naplnit. Pokud ho neznáme, promítáme do něj svoje touhy a svoje potřeby, které pak naplňuje zcela nesprávným způsobem.

Pokud nemáme opravdový zájem o druhé, bude naše činnost sloužit jen našemu sebeospravedlnění, ukonejšení našeho špatného svědomí, ale nebude odpovídat skutečným potřebám našeho bližního. A co víc – nebude uspokojovat ani nás samotné. A tuto svoji nespokojenost budeme promítat do druhých lidí, kteří očividně nejsou tak dobří jako my.

Ježíš viděl do srdce Marty a věděl, co v tuto chvíli prožívá, a právě proto nenaplní její touhu po uznání, protože to velmi rychle vymizí a člověk je opět prázdný a nespokojený jako předtím. Říká jí: „Jen jedno je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“ A o co Marie nepřijde? O Ježíšova slova, která vedou k životu věčnému.

Každodenní shon, starosti, touha se uplatnit a uspokojit všechny své potřeby i potřeby bližních nás velmi často připravují o chvíle ztišení před Pánem Ježíšem. Modlíme se, prosíme, dožadujeme se, ale nasloucháme také tomu, co nám chce říct? Nebo už předem víme, co říká a pak jedeme jako naprogramovaný stroj v zajetých kolejích a nedíváme se nalevo napravo? Jistě to platí i pro mě. Taky bývám jako Marta, což není špatně starat se o druhé. Naopak. Ale. . . Myslím si, že tímto příběhem nám chce Ježíš ukázat, že za dobrým skutkem nemusí být vždy dobré motivy a abychom si to hlídali.

Přeji krásný den :)

Hanka

Josef - Re: Re: Marie a Marta Lk10

Díky Hanko za tvůj názor, jsem si jistý, že tak to je správně. Já bych to malinko shrnul do jedný vět: Marta se chová jako starozákonnice. Chová se přesně jak má. Neudělala ten poslední krok. Ježíš ji řekl jen jedno je potřeba, Marie volila správně. Nedokážu poznat, jestli Marii bylo jasné, že Ježíš je Boží syn, který ji může dát věčný život. Já to chápu tak, že to co je důležité a věčné je VZTAH. Nový zákon je pak takový přechod mezi povinnostmi ke vztahům (za vztahy pak křesťan vidí Ducha svatého atd....). Proto tzv. "skutkaření" může mít i velmi různé podoby. Nemusí to být jen nějaké fyzická činnost, ale i duchovní. Já jsem slovo vztah chtěl použít k ještě jednomu komentáři, ale to teď nestihnu.

Mějte se a zatím

Josef

Josef - Drastické pasáže starého zákona

Většinu křesťanů trápí jaký je Bůh Starého zákona. Neumí to pochopit, vysvětlit a leckdy se s tím vůbec smířit.
Nebudu detailně rozebírat konkrétní scény (ani toho nejsem schopen), ale pokusím se to zobecnit. Vysvětlit totiž konkrétně například proč Hospodin nechal zabít někoho za to, že si utrhl pár zrnek obilí v sobotu, je nad možnosti nejen mé, ale i této návštěvní knihy (myslím kvůli tomu, kolik takových situací je).
Netroufl bych se tvrdit, že Bůh Staré smlouvy není milosrdný. Ježíš říkal my dva jsme jedno.
Hlavní rozdíl mezi Starým a Novým zákonem je v tom, na co klade důraz a jaké má hlavní poslání. Starý zákon klade důraz na dodržování zákona a hlavní poslání je boj proti modlářství.
Nejkrutější knihy jsou určite Jozue a Soudců. Tyto knihy popisují stěhování národů. Podobné stěhování národů probíhalo po celém světě. Tyto scény byly i v Izraeli mnohem krutější než je popisované. Je to část historie světa. Jestli ale Hospodin "naváděl" k těm krutostem je však otázka. Pisatelé těchto knih možná kromě kroniky osídlování, chtěli zdůraznit i něco jiného. A to, že nelze víru v Hospodina rozmělňovat s pohanstvím. Věděli to a proto museli vyčistit půdu kam jdou. Svatopisec vedený Svatým duchem si byl vědom, že pokud zůstanou zbytky pohanství, "nakazí" Izreal modlářstvím. Vezměte například alkoholika. "Vyléčený alkoholik " se už nikdy nesmí napít, jinak v tom zase lítá.
Tora překládáme jako zákon, ale hlavní význam je směrovka. Jestliže je porušíme Boží přikázání, znamená to cestu špatným směrem se všemi následky.
Když v bibli je "zabit člověk" bez jakéhokoliv jména nebo označení, jde o neexistující osobu. Jde o symbol nebo "šifru". V tomto případě je to popis následku porušení příkazu s varováním (Ex31, 15 a Ex35,2). Hebrejština rozlišuje taky několik termínů pro hřích od menších jako neúmslné přestuply až po nejtežší (rášá) označující vzdor (svévolník). Někdo kdo úmyslně v plným vědomím vzdoruje Bohu.

Mějte se

Josef

Hanka - Re: Drastické pasáže starého zákona

Souhlasím s tebou, Josefe. Až na jednu věc – většina křesťanů to chápe, proč to tak je. Spíš s nevěřícími lidmi se nedá o podobných tématech moc diskutovat, protože oni v tom vidí pouze tu krutost, kterou přičítají Boží nespravedlnosti. S oblibou pak říkají: „S Bohem, který dělá takové věci, nechci mít nic společného.“ Ale copak jde před Tím, kdo všechno stvořil a všemu vládne, někam utéci? To, že odmítám Boha, neznamená, že On neexistuje. Je to čistě můj problém, že zavírám oči před skutečností, že jsem Jeho stvoření a jako takové náležím svému Stvořiteli, který je i přes všechny moje argumenty DOBRÝ a chce mi darovat mnohem víc, než svým rozumem dokážu obsáhnout – VĚČNÝ ŽIVOT. Bůh sám ale upozorňuje, že k životu věčnému (po kterém každý člověk odpradávna touží) vede pouze jedna cesta – skrze Jeho Syna Ježíše Krista. To je další věc, která u většiny lidí vzbuzuje pohoršení a odpor. Ale tím, že se člověk bude urážet a rozčilovat, si nijak nepomůže. Mzdou hříchu je smrt – ne život v nebi. A žádný hříšník se do nebe nedostane. Jediný, který má moc očišťovat od hříchů je právě Pán Ježíš Kristus.

Proto je zbytečné řešit, proč Bůh udělal to či ono. On je prostě Stvořitel a jako takový má právo dělat si s ním, co chce. A pokud tady ještě jsme, je to jenom díky Jeho MILOSTI. Jednoho dne, ale budou „dveře“ milosti zavřeny a nastane doba Božích soudů. Překvapuje mě, jak někteří lidé (a není jich málo) žijí. Jako kdyby měli věčný život už teď. Jako kdyby nikdy neměli umřít. Shánějí peníze, aby je pak mohli utrácet. Zajímá je jenom to, co je teď a tady – a hlavně zábava. Ale smrt může přijít kdykoli a téměř vždy přijde, když ji člověk vůbec nečeká a není na ni připraven. Kdy se vlastně máme připravovat na smrt? Je smrt něco, co je někde v dálce, v nedohlednu? Ne, hranice mezi životem a smrtí neleží někde před námi – jde neustále vedle nás a my ji můžeme kdykoliv překročit. Kdykoliv!!! Jsi ty, kdo čteš tyhle řádky na ni připraven? Víš, co bude pak? Myslíš si, že nic? Ano, myslet si to můžeš, otázkou je, jestli to tak opravdu bude. Já vím, je to nepříjemné přemýšlet o takových věcech, když se má člověk dobře a nic mu nechybí. Ale už zítra může být všechno jinak. . . Přemýšlej o tom, dokud můžeš. Přemýšlej, dokud máš čím. Ty jsi zodpovědný(á) za to, kde strávíš věčnost, ne Bůh. Ten už všechno pro tvoji záchranu udělal – teď je řada na tobě.

„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16)

Hřích je v Božích očích tak hrozná věc, že zasluhuje smrt – to je pro nás hříšníky naprosto nepochopitelná věc, ale to na skutečnosti nic nemění. Ježíš Kristus jako jediný nás tohoto břemene může zbavit – pokud ale budeme chtít. Jeho oběť stačí na všechno a na všechny.

Ze srdce přeji každému, aby mohl přijmout tuto záchranu, protože jiná neexistuje.

Hanka

Josef - Jak číst bibli

Na toto téma bylo určitě napsáno mnoho a asi má každý svůj vlastní systém. Určitě není v lidských silách říct, jak číst bibli správně, proto se o to ani já nebudu pokoušet.
Někdo to může číst jako knížku a může být zoufalý nad obsahem co čte, jiný to může číst stejně a vidí v tom svůj život.
Asi nejjednodušší "poučka" by mohla znít, "pokud tě to vede k Bohu je to správně". Problém je jak to poznat ke komu mě to vede.
Hanka psala panu Ondrovi, "Bůh je láska" sice to nebylo v úplně šťastném kontextu, ale určitě je to pravda. To znamená, pokud mě vede k lásce k bližnímu a od sebestřednosti k obětavosti, čtu to správně.
Pokud je to jinak měl by se čtenář zastavit a přemýšlet.
Brát bibli doslova nebudu ani odsuzovat ani přitakávat, ale myslím si že ve světle současného poznání světa by protagonista tohoto přístupu mohl mít problémy s argumentací svých postojů tváří v tvář skutečnosti. Asi by se mohl jedině odvolávat na písmo, což by z diskuze udělalo trošku faux pas. Ale zase platí kam tento způsob četby vede, to je rozhodující.
Například moje babička nečetla nic, celý život chodila do kostela a když jsem si s ní chtěl povídat odpověděla mi, "já prostě věřím, že (jak) věřím".
Určitě se mi osvědčilo číst bibli a zároveň názory teologů na to dané téma, kterých si Vážím (ale i těch druhých) a to i různých vyznání, abych si udělal širší obraz. Všem věřícím doporučuju a i radím se modlit před čtením ale i při tom tak, aby se Vám dostala i zpětná vazba přímo od Ducha svatého, který (alespoň ke mě) promlouvá skrze svědomí. Dobrý je podívat se i do různých překladů.
Neposlední věc je i opatrnost nad překlady. Například: stěžejní věta Nového zákona "věřit v Krista Ježíše". Toto se z řečtiny nechá přeložit jako: mít názor (souhlasit s tím že Ježíš žil a byl (je) Kristus (koukněte se však i do Listu Jakuba kdo vše věří), taky to lze přeložit důvěřovat Kristu Ježíši (svěřit mu svůj život), ale taky věrnost Ježiše Krista (svému lidu).
Asi nelze bagatelizovat žádný z překladů (všechny jsou pravdivý), ale to co je nejvýznamější je určitě ten poslední případ. Vyplývá to i z Pavlových epištol, ale taky ze Starého zákona (Hospodinova věrnost smlouvě).
Případů, na který si čtenář bible musí dát pozor je celá řada. Podle mého názoru je však vžycky potřeba dát si velký pozor, abychom se nasnažili najít způsob, jak na Pána Boha. Například Svědci Jehovovi si myslí, že na Boha se musí přes správné vyslovování Jeho jména. Pokud to nebo něco podobného někdo dělá, podléhá pokušení a "čaruje" a je Bohu Otci ohavný.
Asi jak k Pánu Bohu (nepíšu jak na boha) je dost srozumitelně popsáno v podobenství o milosrdném samaritánu, kde Pán Ježíš doslova popisuje jak získat věčný život.

Tímto končím tento příspěvěk a doufám, že to někomu bude ku prospěchu.

Mějte se hezky a Bůh s vámi

Josef

Hanka - Re: Jak číst bibli

Josefe, díky za tvůj příspěvek! Určitě máš v mnohém pravdu. Bibli je třeba číst s upřímně hledajícím a pokorným srdcem. Pokud takový postoj nemáme, tak se pravdy nikdy nedobereme. V Bibli je toho napsáno tolik, že jakákoli věta vytržená z kontextu se může stát hnacím motorem pro kdejakého psychopata – ostatně dějiny jsou plné podobných případů. Ale i upřímně hledajícímu křesťanovi se může stát, že si některé pasáže vysvětlí špatně nebo jim nerozumí vůbec. To je způsobeno nejspíš tím, že poznání od Boha je nám zjevováno postupně. Apoštol Pavel v listu Filipským píše:“. . . a jestliže v něčem smýšlíte jinak, i to vám Bůh objasní. Jen k čemu jste již dospěli, toho se držte.“ A to si myslím, že je základní věc – držet se toho, co už vím, v čem mám jasno a hlavně podle toho žít. Duch svatý mi pak sám bude odkrývat další a další věci, které jsou pro mě a můj vztah s Kristem důležité.

Hezký den :)

Hanka

Josef - Neuvěřitelná inteligence

Vážený pane Ondro,

dovoluju si zkopírovat část Vašeho textu. Musím uznat, že Vaše inteligence je neuvěřitelná. Především Vaše víra v ní.
Nevím však jak chcete někoho přesvědčit například, že nejsou žádné potřeby...? Je to opravdu nad moje chápání. Jestliže mluvíte o náboženském fanatismu, přečtěte si prosím svoje názory (jsou li to Vaše názory).

Bůh s Vámi

Josef
Už jsem Vám několikrát psal, že inteligence ve Vesmíru je založena na paradoxu. Ale to jste zatím nepochopila. Nevadí, třeba k tomu časem dospějete.

Židovství, křesťanství, hinduismus, buddhismus, atd. většinou tvoří fanatikové, to nemá nic společného s osvíceným Ježíšem, Buddhou, Mohamedem, … Já nemohu brát svatá písma doslova, vždyť jste to již musela pochopit. Když tvrdí, že Hospodin je Láska a přitom nechá ukamenovat člověka kvůli tomu, že sbírá v sobotu větvičky – no to prostě nejde dohromady.

Tady je deset falešných lidských představ. Uvědomte si je, abyste je rozpoznala, kdykoli se s nimi setkáte.

1. Existují potřeby. 2. Existuje neúspěch. 3. Existuje nejednotnost. 4. Existuje nedostatek. 5. Existují požadavky. 6. Existuje poslední soud. 7. Existuje odsouzení. 8. Existuje podmíněnost. 9. Existuje nadřazenost. 10. Existuje nevědomost.

Josef - Re: Zamyšlení nad Písmem

Ondro a Hanko,

souhlasím s tím že za všemy ismy je strach. Je obdivuhodné Ondro, že Vaše "splynutí" s vesmírem Vás Vašeho strachu zbavilo. Možná však jste ještě nebyl v situaci, abyste měl důvod mít strach. Za strachem je určitě i zrod všech možných božstev, protože si skutečně lidé neuměli vysvětlit přírodní jevy a stvořili si bohy. Řekněme, že vypozorovali zákony přírody a představili si, že za každým zákonem je nějaký manažer a tak se s ním snažili spřátelit a pomocí rituálu i ovládat. Řekněme, že naše poznání je dál, ale nemyslím, že máme důvod nemít strach.
Všiml jsem si vaši polemiky, jestli je bible Božím slovem. Myslím, že sveděctví mnoha lidí dokazuje, že je skutečně Božím slovem jediného pravého Boha. Podle mého názoru se však bible stává Božím slovem jen pro toho, kdo upřímě toto hledá. Určitě si dovedu představit, že bible je inspirací pro šílence, sektáře, nepřítele Boha a podobně. Já osobně neberu bibli jako Boží diktát, nebo historii Božího jednání na zemi nebo jako historii světa. Myslím, že není pro věřící důležité jestli Bůh stvořil 2 lidi Adama (člověka) a Evu (matku) nebo najednou celé lidstvo a tyto dva "modely" použil svatopisec jako vzory pro popis toho, co nám Bůh chce říct. Jestli jejich děti se skutečně jmenovaly Kain (získal) a Abel (vánek) nebo zase jestli tito dva tipy mají zobrazovat Boží vzkaz. Jestli Kainovo znamení si máme předstvavit jako nějaké tetování a jeho trest jako "vysvobození" od smrti nebo naopak jako varování, tento trest netrest je těžší než může člověk unést.
Asi bych se vyvaroval rozlišování Boha staré smlouvy a nové (On je věčný ze sebe jsoucí) a taky závěrů o milosti. Boží milosrdenství je jasné i ze Starého zákona.
To že se nám něco nezdá, není proto, abychom si na Boha upravili názor, ale abychom hledali dál. Možná ve větší pokoře bychom měli přijmout fakt, že ne všemu rozumíme a ani nebudeme rozumět.

Mějte se krásně a Bůh s vámi se všemi.

Josef

Hanka - Re: Re: Zamyšlení nad Písmem

Milý Josefe,

souhlasím s tím, že pro naše spasení opravdu není důležité, jestli na počátku byli dva lidé, nebo více. To není spasitelná víra. Pro nás je prvořadé, jak se stavíme k osobě Ježíše Krista. Je naším Spasitelem, či nikoli? To je také hlavní poselství Bible, a pokud se považujeme za křesťany, tak by to měla být zásadní otázka i pro nás. Bůh nám v Bibli sděluje dvě zásadní věci. První, že cesta k Němu vede pouze přes Jeho Syna Ježíše Krista. Jestliže chceme mít podíl na věčném životě, tak Božího Syna prostě nemůžeme obejít. Druhá důležitá věc je láska, ne ta opičí, která se dnes tak hojně propaguje, ale ta skutečná, která se vydává za druhé a miluje za všech okolností. Bůh nám jasně říká, že pro spasení jsou nezbytné tyto dvě věci – uvěřit v Ježíše Krista a přijmout Ho jako svého Spasitele a milovat Boha celým srdcem, duší i myslí a bližního jako sám sebe. Vše ostatní je druhořadé.

Na druhou stranu ale pro tebe vyvstává zajímavá otázka: Jak chceš věřit Bibli jako Božímu slovu, když jsou tam věci, které nepřijímáš jako Boží řeč? Jakým způsobem rozsuzuješ, co máš brát doslovně a co ne? Rozumem? Intuicí? Srdcem? Vždyť na mnoha místech v Bibli nás Bůh upozorňuje na to, že náš rozum v Jeho očích nic neznamená a že naše srdce je převrácené a zlé. Copak Ten, který stvořil celý vesmír, by nemohl stvořit lidstvo ze dvou lidí? Chceš svém Stvořiteli stanovit nějaké hranice? Myslíš si, že když ti něco nesedí, nezapadá, tak On to prostě nedokáže? Víš vůbec, Josefe, kdo je BŮH?

Bible skutečně obsahuje myšlenky, kterým můžeme porozumět jen s pomocí Ducha svatého. Jsou lidé, kteří mají x vysokých škol, Bibli přečetli už několikrát a stejně nerozumí ničemu, protože ji čtou pouze rozumem a ten se snadno uráží, protože je v porovnání s tím Božím rozumem velmi omezený. Vždyť je přece psáno: „Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým. Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno:´Nachytá moudré na jejich vychytralost´; a jinde:´Hospodin zná úmysly moudrých a ví, že jsou marné.´“ (1. K 3,18-20)

Lidská moudrost je neustále ve vývoji. To, co lidé „věděli“ před pár stoletími, je nám dnes k smíchu. Umím si proto snadno představit, že příštím generacím by bylo k smíchu poznání, na kterém stavíme my dnes. Když čtu zprávy na internetu, jsou tam, co se týče nejnovějších objevů, často dost protichůdné věci. Dnes vědci něco zjistili, ale už zítra to může být zase jinak. My lidé se stále učíme poznávat – v některých oblastech nám to jde více, v jiných zase méně.

Inteligenci jsme dostali pro život na tomto světě, ne pro chápání Boha. Pro pochopení Někoho tak velkého nepotřebujeme rozum, ale POKORU – v tom s tebou také souhlasím, Josefe. A tou to všechno začíná a také končí.

Měj se hezky, Josefe :) Pán ti žehnej!

Josef - Re: Re: Re: Zamyšlení nad Písmem

Hanko,

máš pravdu, je to zajímavá otázka. Já se ale musím smířit s tím, že ne všechno pochopím. Ale taky věřím, že ne všechno pochopit musím. Boží řeč a Boží slovo je veliký rozdíl. Slovo (např. z prologu Janova evangelia) vyplývá, že jde o "něco" co tvoří život. Diktát nic netvoří, může třeba popisovat nějaké souvislosti nebo skutečnosti. Proto já věřím, že Boží slovo v bibli není žádná řeč, ale semínka která tvoří život.
Měj se krásně a Pán s tebou.

Josef

Hanka - Re: Re: Re: Re: Zamyšlení nad Písmem

Josefe, je to na tobě čemu věříš a čemu ne. Ale i naše víra se stále vyvíjí, proto za rok, za měsíc, nebo už zítra můžeš některé věci vidět z jiného úhlu, než jak ses na ně díval doposud. Totéž pozoruji i u sebe :) Naše víra je totiž živá a jako taková prochází různými procesy, které nám mají sloužit k lepšímu pochopení Božích záměrů i nás samotných.

Přeji ti hezký den :)

Hanka

Josef - Re: Re: Re: Re: Re: Zamyšlení nad Písmem

Hanko, nečteš pozorně. Já se neptám kdo je Bůh, ale zpochybňuju naše "jistoty, domněnky a to co se nám nezdá". Budu citovat R.Kiplinga,"Vězměte lidem myšlení a budete si s nimi moct dělat co chcete". Zdroj J. Heller při výkladu žalmu 23.
Jsem přesvědčený, věřím tomu, že naštěstí na lidských názorech vůbec nezáleží, nezáleží ani na naši terminologii a výkladech. Věřím, že to co je důležité nám Bůh ukázal ve svém Synu. Jakým způsobem to my (lidi) přijmeme a "zchroupeme" je však na nás a na našem svědomí a soudit to bude jen Pán Bůh. Jsem však si jistý, že Ježíšova věrnost je nad naši nedověru.

Měj se krásně

Josef

Hanka - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zamyšlení nad Písmem

Ano, na lidských názorech nezáleží. Každý se budeme před Bohem zodpovídat sám za sebe. Proto dělej jak myslíš a věř čemu chceš a jak chceš, Josefe. Hlavně, prosím, nezapomínej, že existuje někdo, kdo tě o spasení bude chtít připravit pomocí nejrůznějších lží a polopravd. Proto se měj na pozoru! Náš protivník je velice vynalézavý.

Pán s tebou!

Hanka

Josef - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zamyšlení nad Písmem

Taky záleží co je tou spásou, co si pod tím pojmem představit? Ježíš říkal: "..hledejte Boží království a zbytek vám bude přidáno". Nástrahy jsou všude a taky na každého...

miro - OK

Stránky jsou hezké a rád jsem na ně nahlédl. Líbí se mi. Přeji Ti Hanko pěkný den :-) Své trochu starší a zaprášené mám na http://www.pekn.estranky.cz/

Hanka - Re: OK

Díky za pozvání, Miro, určitě se podívám :)

Měj se krásně!

Lucka - :)

Modlím se za stránky, díky :)

Hanka - Re: :)

Díky Lucko :)

Pán ti žehnej!