Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návštěvní kniha

Zde mi můžete zanechat vzkaz.

Své dotazy a připomínky mi můžete také napsat na adresu:

dotazy.kzamysleni@seznam.cz

 

Hanka

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hanka - Re: Re: Re: náboženství a víra

Vaši situaci plně chápu. Tady nahoře mám mail, na kterém můžeme dál pokračovat v soukromí, tak mi na něj, prosím, co nejdříve napište, abych na Vás měla kontakt. Dnes už nebudu mít čas, ale zítra se pokusím Vám odpovědět.

Mějte se krásně!

roman - církev

Ahoj Hanko, díky za tyhle stránky.
Tady dole píšeš, že církev k víře není potřeba. Je. Samotná víra je Boží dar, to neumí vyprodukovat člověk, ani člověk který věří v Boha (ten ji také dostal-neudělal si ji). Ale to, jak se k Tobě to, co víře předchází ,a to, co ji rozvíjí dostalo, je díky církvi - lidí, kteří se již s Bohem setkali a žijí s Ním (nebo si žijí jak chtějí,ale patří k církvi). Počínajíc třeba Abrahamem, přes všechny pisatele Bible, přes všechny papeže(i ty mizerné) nebo obyčejné křesťany a konče třeba Tvým manželem.

Hanka - Re: církev

Ahoj Romane,

ano, máš samozřejmě pravdu. Církev Kristova je nezbytná. Já jsem ale v kontextu, ve kterém jsem to napsala, měla na mysli církev jakožto instituci nebo konkrétní organizaci – tak si ji také mnozí nevěřící lidé představují. Některé věci píšu stylem neobrácených lidí, aby jim to bylo srozumitelnější. Navíc, znám poměrně hodně těch, kteří uvěřili mimo takovou církevní organizaci (včetně mně samotné). Je i dost takových, kteří zatím do žádné ani nechodí, přitom je jejich víra poměrně hodně vyzrálá. Tito lidé časem sami dojdou do bodu, že společenství křesťanů potřebují a začnou ho vyhledávat, protože je k tomu vede Duch svatý. Jistě, to, že uvěřili zdánlivě mimo církev, neznamená, že církev se nějakým způsobem na jejich víře nepodílela. Církev píše a tiskne Bible, evangelizační letáky, nejrůznější velmi hodnotné knihy, působí na iternetu atd. Ovšem tento člověk K1 měl na mysli takovou „církev“, která dělá Ježíši Kristu ostudu a od těchto jejích nešvarů odvozoval svoji neschopnost uvěřit. Právě proto jsem mu to napsala tímto způsobem, který pro některé křesťany může být nepřijatelným. A sice, že ke svému spasení v podstatě žádnou církev (organizaci) nepotřebuje. Nepotřebuje ji v tom smyslu, aby mu stála v cestě k Bohu a Jeho Synu Ježíši Kristu. Protože skutečně existují i takové „církve“, které lidem doslova brání opravdově uvěřit. A není jich málo, žel. Patří sem i nejrůznější falešní proroci, před kterými varoval i sám Ježíš. V takovém případě je pak asi opravdu lepší nechodit nikam, když člověk nemá v dosahu jinou církev. Bůh sám se takových lidí ujímá a posílám jim svoje vlastní posly nejrůzněšími způsoby a skrzen nejrůznější situace, kteří mají za úkol vést je k pravému poznání Spasitele. Tak snad je to takhle srozumitelnější :-)

Dobrouš - K zamyšlení

http://zena-in.cz/clanek/lesni-muzik-dobromil-tucek-jak-jsem-prezil-sektu

Marek - Re: K zamyšlení

šamanka vysvobodila Dobromila Tučka. To si tedy pomohl. Navenek snad.

Hanka - Re: K zamyšlení

Zajímavé svědectví, ze kterého ovšem nevyplývá dostatečně jasně, zda měl pan Dobromil Tuček nějaké psychické problémy už předtím, než začal navštěvovat onu sektu. Otázkou také je, proč ji začal navštěvovat. Když jsem si pročítala hlavní poznávací znaky sekt, zaujala mě především skutečnost, že poslušnost členů je zcela dobrovolná a většina z nich začala sektu navštěvovat právě proto, aby se zbavili pocitu vlastní zodpovědnosti za svůj život. Takže sektářská manipulace je paradoxně důvodem, proč se lidé k sektám připojují. Dalo by se dokonce říct, že sekty jsou určitou odpovědí na poptávku a dokud tato poptávka bude přetrvávat, budou sekty růst jako houby po dešti.

Navíc, článek končí dost na lacině: „Nakonec všechno dobře dopadlo a žili šťastně až do smrti“. Vzhledem k tomu, jak k onomu údajnému štěstí pan Tuček došel, si o tom dovolím dost pochybovat. Ono to bude spíš takové „z pekla štěstí“, které má vždy nějaký ten háček. Jak by taky ne, když vyháníte čerta ďáblem. . .

V popisu údajného uzdravení pana Tučka je až neuvěřitelná shoda s jiným svědectvím, kterém mám zde na svých stránkách, ve kterém se bývalý léčitel také domníval, že „proud energie, jako by ji na něj někdo vylil z kýble“ je uzdravující a blahodárný. Až časem poznal, že tato energie měla na jeho život zcela opačné účinky.

http://www.kzamysleni.estranky.cz/clanky/okultismus/v-zajeti-okultizmu-_osobni-svedectvi_.html

Fadir - Problems

People should not talk so much

Pavel - vztah člověka s Bohem

Ahoj Hanko
Mám dotaz. Může člověk považovat Boha za přítele,aniž by se ho bál?
dík Pavel

Hanka - Re: vztah člověka s Bohem

Ahoj Pavle,

vyloženě strach z Boha mít nemusíme, pokud tedy neděláme věci, které by nám k oprávněnému strachu mohly dát pádný důvod. Ale určitá bázeň před Bohem je jistě na místě. Tato bázeň plyne z úcty před Tím, kdo má ve svých rukách můj život i smrt. K Bohu, který stvořil celý vesmír, nelze přistupovat jinak, než s úctou a respektem.

Hanka

Martina - :-)

Na tyhle stránky jsem narazila náhodou a plně se mi zalíbily :-) Dobré a pravdivé věci. :-)
martina.burdova@email.cz

Hanka - Re: :-)

To mě moc těší, Martino :-)

Hanka

K1 - Meditace nad Biblí

http://k1.kreteni.cz/20bible.php

Hanka - Re: Meditace nad Biblí

Kladete si dobré otázky. Díky vám jsem také zjistila, že existuje politická strana s názvem Kreténská organizace :-) Mohu se zeptat, proč zrovna vy jste Kretén č. 1? Jste snad zakladatelem této organizace? Přiznám se, že v Bibli je dost věcí, kterým také moc nerozumím a některé si možná vysvětluji úplně špatně. To pro mě ale není důvod k tomu, abych Boha odsoudila a zavrhla, tak jak to děláte vy.

Nešvary církve přeskočím, protože tu k víře v Boha v podstatě nepotřebujete. To jistě víte a používáte ji spíš jako výmluvu pro svoji nevíru. Pokud totiž Bůh skutečně existuje a vy před Ním jednoho dne budete stát, asi vám nepomůže výmluva, že tamti to dělali špatně. Před Bohem bude stát každý sám za sebe. Tady jde přece o vás, ne o tamty. Ovšem zaujala mě vaše ukázka názorů pana Tomáše Halíka, který je sice mylně označován za křesťanského filosofa, avšak křesťanem není – jak jste si jistě všiml. Pevně doufám, že i mnozí katolíci jeho krásné, avšak lživé myšlenky, nepřijímají. Je to takový človíček, který se chce zalíbit všem a používá k tomu své dokonalé rétorické dovednosti. Těžko říct, zda si uvědomuje, že právě tento postoj odmítal sám Ježíš Kristus a že jde tudíž cestou zcela opačnou, protože heslo: „bohové všech náboženství, spojte se“ Ježíš nikdy nerazil.

Ano, člověk je stvořen k obrazu Božímu, ale to jistě neznamená, že se Mu podobáme fyzicky. Vždyť Bůh je duch – nemá fyzické tělo. Ta podoba se projevuje spíš schopnostmi a vlastnostmi. Člověk dokáže myslet a díky tomu i tvořit, umí se rozhodovat, milovat a žít duchovní život – tedy komunikovat s Bohem, čímž se lišíme od zvířat. Samozřejmě, že když máme potenciál činit dobré věci, máme i ten samý potenciál činit věci zlé. Záleží na nás, pro co se rozhodneme. V Bibli je také psáno, že Bůh přebývá v nepřístupném světle. Nikdy nemůže tak, jak je, přijít na zem mezi lidi, protože každý člověk by v blízkosti tohoto světla okamžitě zemřel. Je to vlastně logické, že bytost, která stvořila celý vesmír asi nebude vypadat jako my. Neumím si vůbec představit Někoho, kdo stvořil hvězdy, které samy o sobě disponují nepřestavitelnou energií. Proto se Boží Syn Ježíš Kristus musel narodit do lidského těla, aby se nám zpřístupnil. Ve starém zákoně Boha v komunikaci s lidmi zastupoval anděl Boží – tedy jakýsi plnohodnotný zástupce Boha na zemi, jehož přítomnost byla pro člověka sice také velmi nebezpečná, ale přece jen se za určitých okolností dala přežít (viz. Mojžíš na hoře Sinaj).

Bůh zmařil lidské plány o sjednocení především kvůli nám samotným. Kdyby je tehdy nechal, tak bychom se my už zřejmě nenarodili, protože díky enormnímu pokroku by lidské dějiny skončily mnohem dříve – možná už za pár stovek nebo dokonce desítek let od této události. Víte přece, jak to dopadá, když lidé dají hlavy dohromady – tak to jede. Ale ne vždy tím správným směrem. Vždyť kolik dnešních vynálezů máme díky 1. a 2. světové válce! Bůh lidem zmátl jazyky právě proto, aby jejich touhu vyšplhat se k nebesům pozastavil a tím vlastně prodloužil dějiny. Řekla bych, že to bylo velmi moudré.

Hřích Adama a Evy spočíval v tom, že začali pochybovat o Bohu. Jinými slovy uvěřili tomu, že Bůh je lhář – stejně jako tomu věříte vy i milióny dalších lidí napříč staletími. Už od počátku člověk žije v pochybnostech vůči Bohu a domnívá se, že mimo Boha existuje něco lepšího a snaží se to objevit, což ho přivádí k poznání zla, nikoli dobra. Stejně tak i opravdu zbožní lidé čas od čas pochybují o Boží spravedlnosti. Podobně i Abraham potřeboval od Boha ujištění, že při zkáze Sodomy a Gomory nepřijde k úhoně žádný spravedlivý, protože jinak by to přece bylo nespravedlivé a něco takového si Bůh nemůže dovolit :-) Není to tedy o tom, že by mu Bůh lhal, ale prostě a jednoduše ho ujišťuje, že nic takového se nestane. Tedy pouze odpovídá na Abrahamovy otázky.

Hanka - Re: Re: Meditace nad Biblí

pokračování. . .


Reakce Lota je opravdu zarážející. Člověk si nutně musí položit otázku: „Co to toho chlapa napadlo?!“ Jenže, pokud jste četl jeho příběh od začátku, tak žádný přeborník ohledně víry to rozhodně nebyl. Když mu Abraham navrhl, aby se rozdělili, Lot se rozhodl, že se usadí v zemi, kterou měl přímo před sebou, a to čistě podle toho, co bylo vidět na první pohled – krásná země, zavlažovaná jako zahrada. To, že v této krásné zemi žili velice zlí a hříšní lidé, ho v tu chvíli absolutně nezajímalo. A co víc – začal žít přímo uprostřed nich jako by se nechumelilo a svým dcerám dokonce dovolil, aby si vzaly sodomské muže. Takže příkladný zrovna nebyl a o Boha nejspíš příliš nedbal. Za ta léta života v Sodomě byl bezpochyby chováním sodomských ovlivněn. Přesto v porovnání s nimi byl pořád ještě spravedlivý (tedy pokud zavřeme obě oči) a hlavně byl zachráněn na přímluvu Abrahama. Z toho plyne, že přímluvné modlitby za druhé mají smysl – Bůh je může ještě zachránit, přestože jinak by zřejmě neměli šanci. Jak s ní pak naloží, to už je jiná věc. Ještě jen tak na okraj – Lotovy dcery nebyly žádné spořádané dcerušky, ale pěkné poběhlice. Přece jen vyrůstaly v Sodomě a měly její školy. Bez jakýchkoli rozpaků opily vlastního otce a zneužily ho. To je teda také pěkné FUJ!

Ano, Jákob byl podvodník a lhář a později se za to také omluvil a doznal svoji chybu. Přesně tak! Bůh miluje i podvodníky a lháře :-) Vždyť kdo z nás nikdy v životě nezalhal? Vy snad? Každý člověk dělá chyby a Bible je právě o lidských chybách. . . tedy o tom, že člověk je nepoučitelný a nenapravitelný, proto je naše spasení ZDARMA. Jinak by si ho nikdo z nás nikdy nezasloužil – zkrátka toho nejsme schopni. A stejně jako jednal špatně Jákob, jednali špatně i jeho synové – vždyť přece jablko nepadá daleko od stromu - a udělali opravdu špatnou věc. Byli to podvodníci a lháři stejně jako jejich otec.

Ať už si tedy Bůh vyvolil kohokoli, nikdo nebyl dokonalý. Zde je na místě si přiznat, že všichni jsme jenom obyčejní lidé a všichni do jednoho děláme chyby, které na sobě samozřejmě nevidíme, ale velmi dobře je můžeme pozorovat u druhých. Pokud se tedy ptáte: „Jak to, že Bůh trestá dobré a nevinné lidi?“, musím vám odpovědět, že dobří a nevinní lidé nejsou. Jestli tedy existuje nějaký blud a podvod, tak je to to neustálé vštěpování zkaženému lidstvu, že Bůh je ten, od kterého by se mělo držet co nejdál, protože oni jsou ti spravedliví a nevinní, zatímco Bůh je ten nespravedlivý, který může úplně za všechno.

Hanka - Re: Meditace nad Biblí

Ačkoli se od vás zřejmě nedočkám žádné reakce, ráda bych se dobrala k nějakému uspokojivému závěru. Nebudu odpovídat na vše, co máte na svých stránkách, protože si nechci zahltit návštěvní knihu svými vlastními komentáři :-) Jak už jsem vám psala na začátku – celé vaše „studování“ Bible se zdrclo na pouhé vyhledávání textů, které by podpořily vaši domněnku, že Bůh je krutý a nespravedlivý. Jinak, na vašich otázkách není nic špatného. Špatný je pouze cíl, který sledují – je totiž příliš zaujatý.

O tom, jak to bylo s tím faraonem už jsem také psala. Byl to opravdu „nevinný“ muž, který by (nebýt toho, že Bůh zatvrdil jeho srdce) udělal vše proto, aby vyhověl Mojžíšovi. To přece nemůžete myslet vážně! Opravdu si to myslíte? Kdyby takový člověk žil dnes, museli bychom ho prohlásit za těžkého zločince, který by vskutku zasloužil trest smrti (podobně jako příslušníci SS). Vždyť jenom kolik novorozených hebrejských chlapců kvůli němu skončilo v Nilu roztrháno krokodýly! A co se týče té kolektivní viny, tak ta v Egyptě skutečně byla. Démonické kulty, které dnes označujeme slovem ´černá magie´ provozovali úplně všichni Egypťané. Takže není divu, že Bohu s nimi jednoho dne došla trpělivost. Navíc, takové zatvrzování srdce Bůh nedělá jen tak a už vůbec ne nevinným lidem, jak propagujete vy. Když už Bůh někomu zatvrdí srdce, tak proto, že ten dotyčný neměl šanci se změnit. Jeho chování a myšlení bylo už natolik zkažené, že Bůh řekl „dost“.

Bůh nám na mnoha místech Bible může připadat krutý, ale pouze v případě, že sami sebe považujeme za dobré lidi, kteří by mouše neublížili a zasloužíme si jenom dobro a nic než dobro. To nám ostatně neustále omílají i reklamy, kdykoli zapneme televizi: „hýčkejte se, dopřejte si, vy za to stojíte, vy si to zasloužíte. . . „ Bůh ale říká něco jiného – pokud si něco skutečně zasloužíme, tak jedině peklo. Celé lidské dějiny i současná světová situace to jasně dokazují. Ne Bůh, ale člověk může za to, jak to na světě vypadá, protože se rozhodl jít si svojí vlastní cestou. Proč tedy obviňujete Boha, že nezasáhne? Nebo snad chcete, aby Bůh zasahoval do vašeho života?

Zmiňujete 42 dětí, které roztrhaly dvě medvědice. Kdyby jste si ale přečetl celý příběh, věděl byste, že to nezpůsobil Bůh, ale Elíša, který si vymínil od svého učitele Elijáše dvojnásobné požehnání, než měl on, přestože s ním pak neuměl zacházet. Elijášovi se moc nechtělo mu ho dávat, protože věděl, že Elíša je člověk vznětlivý, a že by z toho tudíž mohly vzejít velké problémy. V té době se ale Elijáš zaobíral úplně jinými věcmi, tak nakonec Elíšovi pro jeho neodbytnost vyhověl. Opět je zde na vině lidské selhání, které stále a umíněně připisujete Bohu. To je ale čistě váš problém.

Víte, Bible nám říká, jak to s námi lidmi doopravdy je a nic nepřikrášluje. Jen tak na okraj - už jste si někdy kladl otázku, proč tyhle věci v Bibli vůbec jsou? Proč si ta prolhaná církev nevymyslela něco lepšího? Co myslíte? Spousta knih se do Bible vůbec nedostala. Proč se tam tedy dostaly právě tyhle? Nemusely se úplně vyřazovat, ale mohly se třeba poupravit, sem tam se mohlo něco vypustit. . . ale ono to tam je. Bůh s námi prostě jedná na rovinu, nic netají a to i za cenu toho, že si to vyložíme po svém a budeme naštvaní. Ano, můžete Ho posuzovat a odsuzovat z pozice toho „lepšího a spravedlivějšího“, ale otázkou je, k čemu vám to bude. Sám vidíte, že k ničemu. Pokud jste někdy opravdu četl Bibli, pak to byla naprostá ztráta času, protože jste se k ničemu nedobral. Četl jste ji totiž bez skutečné touhy poznat pravdu a Boha.

Hanka - Re: Re: Meditace nad Biblí

A ještě k tomu přikázání „nezabiješ“. Co myslíte, pro koho tato Boží přikázání jsou? Pro Boha nebo pro člověka? Bůh je přece neustanovil kvůli sobě, ale kvůli nám – abychom se nevyhubili. To ovšem neznamená, že On sám nemůže nikomu sáhnout na život, pokud to uzná za vhodné. Když zabíjí člověk, tak z čisté nenávisti. Tímto způsobem může zabít spoustu lidí, kteří by měli ještě žít a plnit zde své úkoly. Ale když zabíjí Bůh, tak ví (na rozdíl od nás) proč. On není Ten, který je povinen se nám z něčeho zodpovídat. Naopak, my se jednoho dne budeme zodpovídat Jemu: „Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré, či zlé.“ (Kazatel 12,14)

„Je to však vaše převrácenost, jestliže je hrnčíř oceňován stejně jako hlína. Což říká dílo o tom, kdo je udělal: „On mě neudělal“? Což výtvor řekne o svém tvůrci: „On ničemu nerozumí“? (Izajáš 29,16)

„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův. Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty moje cesty vaše a mé úmysly úmysly vaše.“ (Izajáš 55,8 a 9)

K1 - Kristova oběť

Jako největší důkaz Boží lásky se udává to, že "obětoval svého jediného syna, aby mohl obnovit smlouvu s lidstvem a umožnil mu vykoupit hříchy." Ale - jaká je to oběť? Podle katolíků byl Ježíš Bůh, a to tedy Bůh obětoval sobě sám sebe? Podle Svědků Jehovových to byl člověk. Tam je to pochopitelnější. V každém případě ale Bůh věděl, že Ježíš jakoby zemře a bude za tři dny jakoby vzkříšen a vzat na nebesa. Tak jaká je to oběť? Vždyť za tři dny už Ježíš zase žil. A podle Bible je pro Boha 1000 let jako jeden den, takže měl Ježíše živého už za třičtvrtě vteřiny :-) Ale dost legrace. Horší to bylo s nemluvňaty, které pobil Herodes. To byly skutečné oběti, neboť Bůh věděl, co se stane a klidně nechal Heroda vraždit. Pouze Josefa s Marií varoval, a ti s Ježíšem utekli do Egypta. Ostatní děti Herodovi ponechal. Povražděná nemluvňata už Bůh narozdíl od Ježíše nevzkřísil. Takže skutečnou oběť přinesly tisíce nešťastných rodičů, ale ne Bůh. Ten měl svého Ježíše po jeho "smrti" za pár okamžiků zpátky a navíc si ho vzal k sobě na nebesa.

K1 - Jidáš Iškariotský

A ještě jedna skutečná oběť byla. Jidáš Iškariotský. Jidáš je vnímán jako vzor zrádce. Ale ono tak přece vůbec není! Ježíš věděl, že bude trpět, věděl, že bude ukřižován, věděl, že třetí den vstane z mrtvých. A přesně tak věděl, že ho Jidáš zradí. Jidáš to tedy měl předurčeno. Stejně jako ve faraónově boji s Mojžíšem neměl faraon šanci, protože Bůh zatvrzoval jeho srdce, tak stejně tak byl nahranej Jidáš. Jako Ježíšovým úkolem bylo trpět na kříži, Jidášovým úkolem bylo zradit. Co by se stalo, kdyby nezradil? Ježíš by netrpěl na kříži, a celý Bohem naplánovaný život Ježíše by nedošel požadovaného účinku. To je stejné, jako kdybychom o herci, který hraje zrádce, tvrdili že je zrádce skutečně. Jidáš ale na tom byl hůř. Lidé věřili, že je to skutečné, nevěděli, že je to jen hra, že Jidáš musí roli splnit. Zradou na Kristovi Jidáš splnil svoji úlohu a naplnil Bohem předepsaný Ježíšův pozemský osud.

Hanka - Re: Jidáš Iškariotský

Z Bible vyplývá, že Bůh je věčný a existuje mimo čas. Čas je tedy také stvořen Bohem, ale nijak Ho nesvazuje – jako například nás. My lidé žijeme v určitém časovém období, náš život trvá jen krátce, je zde pevně daný systém jak čas plyne a my jsme (dalo by se říct) jeho zajatci. Určitě doma máte dvd přehrávač. Když do něj vložíte film, můžete se na něj podívat od začátku do konce, různě ho přetáčet sem tam nebo rovnou skočit na konec a podívat se, jak to všechno dopadne. Totéž (bych řekla) si Bůh může dělat s časem. Může kdykoli nahlédnout do libovolného časového úseku. Anebo, další možnost je, že vše vidí najednou. Nemyslím si tudíž, že Bůh Jidáše dopředu určil, že zradí a chudák Jidáš k tomu přišel jako slepý k houslím. Jidáš prostě byl zrádný člověk – měl to v srdci, ale to neznamená, že mu to do srdce vložil Bůh. Víte, vy z lidí děláte jenom samé oběti, ale tak to není. My lidé nejsme nevinní. A pokud jste sám k sobě alespoň trochu upřímný, tak přece musíte vědět, že máte určité nedobré tendence – to máme všichni. Otázkou je, co zvítězí, ale také, jestli si to sami před sebou dokážeme připustit.

Takže, Bůh dopředu věděl, že Jidáš zradí. Vy nevíte, co se celou tu dobu, co byl s Ježíšem, odehrávalo v jeho srdci, ale Bůh to věděl a Ježíš taky. To, že Ježíše následoval, ještě nebyla vstupenka do nebe. Takových zrádců, jako byl Jidáš, je v církvi velmi mnoho i dnes. Bůh nikomu nebrání, aby si říkal křesťan, ale to ještě neznamená, že to křesťan skutečně je. Ta jeho zrada – to nebyl jenom nějaký přešlap, ale vyvrcholení jeho pochybností a nedobrých záměrů. Vy například Ježíše Krista neznáte, ale Jidáš s Ním byl celé tři roky každý den. Viděl zázraky, které Ježíš dělal, viděl jak uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, chodil po vodě, vyháněl démony. . . a přesto měl v srdci postranní úmysly. Vážně si myslíte, že byl nevinný a že na jeho zradě záviselo spasení celého lidstva? Vůbec ne. Ano, Bůh si ho použil, ale ne jako nevinného, ale spíš jako dostatečně zkaženého člověka, který byl schopen tak špinavou práci udělat.

A co faraon. . . další nevinná oběť? Víte vůbec, co tento nevinný faraon dělal? Házel novorozené hebrejské chlapce do Nilu plného krokodýlů. Ne nadarmo se říká, že kdo s čím zachází, tím také schází. Smrt prvorozených v Egyptě jistě byla odplata za tyto děti. Ano, máte pravdu, Bůh očividně nechtěl, aby si dal faraon říct. Mohl se přece velmi snadno vyděsit a couvnout. Proč tedy Bůh nechtěl, aby se to stalo? V celém Egyptě vládly kulty nejrůznějších bohů, které Bůh označuje za démony a zároveň varuje před uctíváním démonů, ať už si říkají jakkoli. Za každé modlářství vždy přicházely těžké Boží soudy – nejenom tehdy, ale v celých dějinách lidstva a tedy i dnes. To, jak to dopadlo s Egyptem zřejmě měla být výstraha pro všechny ty, kteří by chtěli jít stejnou cestou. Žel, příliš mnoho lidí to neodradilo. Faktem ale zůstává, že člověk sloužící démonům, jde vždy proti Bohu a nejen proti Bohu, ale i proti dobru jako takovému. Faraon by se možná lekl a poslechl by Mojžíše. Ale na jak dlouho? Za chvíli by mu otrnulo a byl by ještě horší, než předtím. Bůh ale věděl předem, co by následovalo, proto se rozhodl udělat to takto. Vy Mu to samozřejmě můžete mít za zlé, ale pouze z pozice jiskřičky, která na chvíli blikne a hned zase zhasne. Zatímco Bůh je věčný, vševědoucí, nadčasový. . . a právě z těchto důvodů ví nejlépe, co dělá. Nebrání vám, abyste se na Něj zlobil, vyčítal Mu, nenáviděl Ho. Ale pokud byste znal všechna fakta, věděl byste, že Bůh prostě s námi lidmi nemá příliš na vybranou. Často Mu totiž dáváme pouze dvě možnosti – vyhladit nebo potrestat. Zatím se většinou přikláněl spíš k té druhé variantě.

Hanka - Re: Kristova oběť

Sám jste napsal, že Bůh obětoval svého jediného Syna. Ježíš Kristus tedy je (ne byl) Boží Syn – tedy Boží potomek. Lidské tělo dostal kvůli nám, abychom měli možnost lépe poznat, jaký je Bůh. Člověk sám svým snažením skutečného Boha nikdy nemá šanci poznat, protože je pro něj nepřístupný. Proto Bůh zvolil tuto variantu, že vyšle svého Syna mezi lidi. Jinak to asi nešlo. Křesťané věří, že Bůh existuje ve třech osobách – Otec, Syn a Duch svatý, které koexistují v dokonalé jednotě. Dokonce takové, že tvoří jediného Boha, takže křesťanství i přesto patří mezi monoteistická náboženství. Jestliže s někým žijete v takovém spojení, musí mezi vámi existovat pouto miliardakrát silnější, než to nejsilnější pouto mezi matkou a dítětem. Proto mi tady netvrďte, že Bůh Otec netrpěl, když viděl, co lidé dělají s Jeho milovaným Synem. Trpěl tak, že si to vůbec nedokážete představit. Ano, Bůh věděl dopředu, že Ježíš vstane z mrtvých a bude dál s Ním, ale to jistě nijak neumenšovalo bolest, kterou cítil v tom daném okamžiku spolu s Ježíšem. A vědomí toho, že znovu ožije, neumenšovalo ani Ježíšovu bolest. Vždyť my křesťané také věříme, že až zemřeme, tak po smrti budeme žít mnohem lepší život na mnohem lepším místě. Přesto se na ni netěšíme, protože zde máme své blízké (ty zde měl i Ježíš), které milujeme a chceme s nimi být co nejdéle. A navíc – kdo by se těšil na kruté mučení? Asi jenom úplný šílenec.


Ano, máte pravdu – to, co se stalo v Betlémě, bylo nesmírně kruté. I když Betlém byla tehdy spíš vesnice a počet zavražděných chlapců byl maximálně několik desítek. Ale i tak – bolest rodičů musela být nesmírná! Proč tomu tedy Bůh nezabránil? Heroda mohla kdykoli ranit mrtvice a nic takového by se nestalo. Josef s Marií by ani nemuseli prchat do Egypta. Veškeré události byly ale předpovězeny předem – tudíž z nějakého důvodu to muselo být právě takto.

Jak jistě víte, malé děti umírají i dnes a Bůh to tak nechá. Z našeho lidského pohledu je k tomu lhostejný a někteří lidé z toho pak vyvozují, že Bůh je krutý a bezcitný. Jenže my neznáme všechny souvislosti a jsou věci, které nám prostě zůstanou utajeny. My ale nejsme ti, kteří jsou povinni znát odpovědi na všechny otázky. Nám stačí pouze, když budeme důvěřovat Tomu, který je zná. A já Mu důvěřuji.


http://www.kzamysleni.estranky.cz/clanky/svedectvi-klicove-dirky.html